Stránky o motorkách a autech

Karburátor

K čemu to slouží
Karburátor slouží k vytváření směsi benzínu se vzduchem v poměru 14,7kg vzduchu s 1kg benzínu což je tzv. stechiometrický poměr, kdy se chemicky sloučí benzín s kyslíkem bez zůstatku. Směs s vyšším obsahem vzduchu se nazývá směsí chudou, směs s vyšším obsahem paliva směsí bohatou. Poměr palivo/vzduch je udáván i součinitelem přebytku vzduchu λ přičemž λ=1 znamená stechiometrický poměr, λ>1 znamená chudou směs a λ<1 je směs bohatá. Aby se dala směs efektivně využít musí dojít k jemnému rozprášení a následné změně v plynou fázi. Způsob zážehu je popsán v sekci svíčky a zapalování.

Princip
Funkce karburátoru je založena na principu Bernoulliho rovnice, která vychází z dalších fyzikálních podstat. Na první pohled se věc může zdát složitá až nudná, ale jsou to věci jasné selským rozumem. Pokud proudí látka (kapalina, plyn) potrubím o dvou rúzných průměrech je jasné, že pokud má být dodržena kontinuita látky (nesmí se nám hromadit ani chybět) tak v místě menšího průřezu musí látka proudit rychleji. Tzn., že rychlost×plocha je v každém místě konstantní. Pokud by se nám v menším průřezu zvětšila rychlost a tím zvýšíme kinetickou energii. Došlo by k narušení energie, která by se nám zde vzala z ničeho. Proto když někde vezmem musíme jinde dát. Dojde k poklesu potenciální (zde tlakové) energie poklesem tlaku s čímž právě přišel pan Bernoulli. Jedná se tedy o to, že tlak×rychlost je v každém místě konstantní.
Při aplikaci Bernoulliho rovnice dochází k tzv. Venturiho efektu, což je vidět na obrázku níže. Vodorovnou trubicí prochází vzduch jehož rychlost v1 má za následek snížení tlaku p1 oproti atmosférickému tlaku p0 působícím na hladinu paliva. Atmosférický tlak vytlačuje kapalinu směrem vzhůru a ta je strhávána proudem vzduchu směrem do motoru. Vliv na množství kapaliny má výška hladiny, průměr svislé trubice a také rychlost proudění (upřesním dále).

Venturiho efekt

Základní prvky
Karburátor se skládá z difuzoru, hlavního a volnoběžného systému a plovákové komory. Plováková komora má za úkol udržovat zásobu paliva na konstantní úrovni a tím stejný tlak na jehlovou trysku. Jedná se o vaničku, ve které je plovák dřívě mosazný, nyní už plastový. Plovák tlačí na plovákový ventil a většinou lze nastavovat výšku hladiny na kterou plovák reguluje. Z plovákové komory je přístup do hlavního systému i do okruhu volnoběhu, kdy směs se netvoří na hlavní, ale na volnoběžné trysce. U šoupátkových karburátorů je lanko plynu připevněno na šoupátko umístěné v difuzoru. Tyto karburátory se používaly dříve, nyní již jen ve vyjímečných případech (dvoutakty, závodní stroje, a další). Systém rovnotlakých karburátorů má na lanko plynu přepevněnou pouze škrtící klapku sání a řidič pouze otvírá množství nasávaného vzduchu. Otevřením klapky se objevuje podtlak u hlavní trysky ve které je zasazena jehla držící v přesouvači (komínku, nebo taky nesprávně šoupátku). Komínek drží na gumové membráně na kterou ze spodní strany působí tlak atmosférický a z horní strany tlak /podtlak) v sacím potrubí. Vlivem podtlaku dochází ke zvednutí komínku a tím zvýšení dodávky směsi dle potřeby motoru. Tyto karburátory se nazývají rovnotlaké nebo CV -constant velocity (nebo constant vacuum). Na komínek působí ještě ve směru zavírání pružina, která určuje váhu komínku.